Cestopis z Egypta - druhý den v oáze Siwa

Pokud jste četly předchozí díl o našem putování v Egyptě víte, že se momentálně probouzíme po své první noci strávené v oáze Siwa. Měl to být první čas na pořádný odpočinek od našeho odletu z Čr, ale za sebe musím říci, že i přes únavu, která se logicky musela dostavit, jsem spal pouze hodinu až dvě. Pod dojmem dosavadních zážitků se mě nepodařilo totiž včas usnout a pak již to pro hlasitý odpočinek mých spolucestovatelů nebylo téměř možné. Krom toho jedna postel měla nějaká kratší prkna a při každém pohybu nocležníka se s šíleným rachotem nemilosrdně propadla i s ním. Na rozdíl ode mně, moji spolucestovatelé Michal a Honza nedostatkem spánku netrpěli a Honza tedy vstává po šesté hodině a s foto vybavou se drápe na terasu fotit východ slunce. Dle jeho zápisků byla teplota o půl sedmé 3 stupně nad nulou. O necelou hodinu později již patnáct a poté již nezadržitelě stoupala přes třicítku.

Z postele se nakonec drápu po sedmé a o třičtrtě hodiny po mě i náš poslední člen, který o sobě tvrdí, že vždy vstává první, jelikož je na to zvyklý na rozdíl od nás. My jsme to nikdy nezažili. Následuje sprcha a ranní hygiena. S balenou vodou na čištění zubů si již nikdo z nás hlavu neláme. Snídani jsme odbyli ze zásob z domova, zapili Slivovicí a hurá na průzkum oázy. V Siwě začíná další všední den. Krámky na náměstí se otvírají, některé z nich se plní čerstvou zeleninou a ovocem z přijíždějících náklaďáků. Kavárnička, kde jsme si včera dávali výborné fresh juice je ještě zavřená, proto usedáme na zahrádku do protější kavárny. Patrně byla také ještě zavřená, ale i tak jsme zde dostali lahodnou studenou Karkádu s ledem a v klidu jsme mohli posedět. Nikdo nás nevyháněl. Vybaveni mapou, kamerou, fotoaparáty a zásobou vody se vydáváme k půjčovně kol, která je hned vedle.

V řadě vedle sebe je vyrovnáno několik kol. Domlouváme, že chceme tři kola na celý den. Není to problém. Celkem za 60 LE si z řady můžeme vybrat, které chceme. Prý až je nebudeme potřebovat, máme kola dát zpátky. Žádné papíry, pasy a tak. Zaplať, půjč si a vrať. Po prvních pár ujetých metrech odhalujeme některé drobné závady na kolech a proto se ještě vracíme a měníme je. Zase vše probíhá bez problémů, vem si kolo, které chceš. Je deset hodin a je už opravdu čas vyrazit za neznámým dobrodružstvím v oáze Siwa. Naplávovanou, alespoň podle mapy máme trasu Orakulum, slané jezero, Amonův chrám, Kleopatřina lázeň. Ukazatele v Siwe zrovna nejsou a je proto potřeba si správně srovnat mapu, použít trochu orientačních schopností a snad dojedeme tam kam chceme. Vydáváme se severozápadním směrem, kde předpokládáme naši první zastávku, tady Orákulum.

Orakulum v oáze Siwa

Naše cesta vede po prašné cestě mezi domy, za okamžik hustým palmovým hájem až dorazíme k na kopci stojícím pozůstatkům slavného Orakula postaveného v 6. století před n.l.. Jedná se vlastně o věštírnu, kterou snad nejvíce proslavila návštěva Alexandra Velikého v roce 331 našeho letopočtu, který si na tomto krásném kopci nechal jaksi schválit vládu na Egyptem. Na úpatí stojí pokladna, kde necháváme kola, kupujeme vstupenky za 35 LE a lačni vyrážíme do kopce zkoumat skrytá zákoutí tajemného místa. Pokud se sem někdy dostanete, projděte si Orákulum důkladně, nechte na sebe dýchnout historii tohoto posvátného místa a kochejte se výhledem na oázu. Odpočiňte si, čerpejte energii... Opět naprosto osamoceni scházíme dolů a vydáváme se za dalším cílem. Více o Orákulu v oáze Siwa.

Naše kola stojí samozřejmě na místě, kde jsme je zanechali i s věcmi. Za pokladnou na nás zvědavě pokukuje asi pět dětí. Z batohu vytahuji nějaké sladkosti a jdu je podělit. Nemyslete si, žádné obtěžování, žádné žebrání, jenom se děti na nás "exoty" přišly podívat. Dávám každému z nich několik sladkostí. Nejstarší dívenka, může jí být tak 12 let mě podává 1 €. Ze začátku trošku nechápu, tak jí minci vracím. Vzápětí mě podává korále. Teď mě to dochází. Aha, takže obchod. Odmítám, což mě dnes, s odstupem času, hodně mrzí. Mohl jsem mít další krásný suvenýr. Obdarování dětí končí náš čas vyhrazený pro prohlídku síwského orakula. Sedáme na kola a vydáváme se směrem, kde tušíme slané jezero. Teplota nemilosrdně šplhá ke čtyřícítce, fouká však mírný vánek díky kterému je extrémní teplo snesitelné. Před námi se již třpití průzračné vody jezera, kde se doufáme budeme moci ochladit.

Voda v jezeře je křišťálově čistá, na břehu se mísí písek s krystalky soli, které se v ostrém svitu třpytí. Zvažujeme, jak bezpečné je, se zde koupat. Široko daleko nikdo, koho bychom se zeptali. Průzračná voda láká, jdeme až těsně k vodě, když se mě najednou propadá noha téměř po koleno. Vysušená směsice soli a písku vytvořila jakousi krustu, která však není pevná a pod ní je voda, což může být za určitých okolností nebezpečné. Rychle proto měníme místo přístupu k vodě. Osvěžujícímu koupání zatím odoláváme, sedáme na kola a jedeme po jakési hrázi, která rozděluje jezero na dvě části. Možná jsme koupání odložili správně, jelikož na několika desítkách metrů objevujeme na břehu mrtvá zvířata v různém stádiu rozkladu, od zcela holých koster po sluncem a solí vysušené zbytky koster s tkáněmi. Tím pádem se rozhodujeme zkoumání jezera ukončit a odjet k dalšímu cíli.

Amonův chrám

Vracíme se tedy směrem na západ a zhruba na úrovni Orákula odbočujeme ostře vlevo na jih, kde tušíme některý z našich dalších cílů. Dokonce objevujeme ukazatel směru k Amonovu chrámu. Bohužel ze slavného chrámu se toho do dnešní doby moc nedochovalo. V podstatě se jedná o rozebranou ruinu, kterou od její totální zkázy jen těžko někdo zachrání. Pokud však jste milovníkem egyptských památek, ucítíte i zde magičnost místa prolezlého famózní historií. Pořizujeme pár fotografií na kterých se snažíme nasimulovat stavbu chrámu. Dáváme si několik minut na odpočinek při kterém pozorujeme okolní povozy naložené zcela zahalenými místními ženami. Možná až teď nám dochází, že jsme vlastně v oáze Siwa neviděli jedinou ženu byť jenom s šátkem. Všechny jsou opravdu zahalené od hlavy až k patě do tradičního oděvu a pokud nás vidí s foťákem okamžitě se obracejí a spěchají pryč.

Kleopatřina lázeň

Opět se vydáváme na západ, kde po nějakých třech kilometrech narážíme na Kleopařinu lázeň. Jedná se o kruhovou stavbu o průměru několika metrů s průzračně čistou vodou. Sem tam ze dna stoupájí trsy bublin. Kromě toho zde stojí dvě restaurace. Dáváme kola do stojanu, zavazadla pohazujeme na ratanové židličky a vydáváme se na průzkum. Úžasně relaxační atmosféru tohoto místa dokreslují hustě rostoucí palmy všude kolem. I přes okolní vedro působí voda ledově a opravdu láká. Upřednostňujeme však požadadky našich žaludků a usedáme do křesílek před restaurací. Kromě nás zde je akorát postarší dvojice snad turistů, kteří se baví asi s majitelem restaurace. Jediné nepříjemné je množství much, které nás obtěžují. K jejich odhánění slouží stylové "odhaněče". Mít černou barvu nezadají si s některými erotickými pomůckami.

U obsluhy objednáváme tři Coly a tři pizzy. Je nám doporučeno, abychom se před ostrým sluncem schovali na terasu restaurace, která je zbudována na střeše a kryta před slunečními paprsky korunami palem a rákosovou rohoží. Dáme na doporučení a přesouváme se nahoru. Jen pohled stačí a víme, že rozhodně litovat nebudeme. Celá podlaha je pokryta egyptskými koberci, kolem nízkých stolků naskládané polštářky a různé válce, aby si zde host mohl udělat maximální pohodlí, což okamžitě činíme. Zouváme boty a jelikož jsme zde sami zabíráme stolek v rohu terasy od kterého je nejlepší výhled dolů na Kleopatřinu lázeň. Je to fantastické, klidné místo, žádní turisté, pohostinní Siwané, teplo, osvěžení. Po dlouhé a namáhavé cestě z Čech až sem nám to připadá jako ráj na zemi.

Tím bych chtěl zakončit dnešní díl popisu našeho putování Egyptem. Jsme na krásném místě a spousta zážitků nás ještě dnes čeká. V pokračování tohoto dílu se kromě jiného dočtete o koupání v Kleopatřině lázni, posezení s místními obyvateli, kouření hašiše i neplánované návštěvě zdejší nemosnice. V dalších dílech vás čeká návštěva Hory Mrtvých, pouštní safari, cesta ze Siwi do Alexandrie a její prohlídka, cesta do Káhiry či návštěva Sakkáry. Chcete-li se dozvědět více přečtěte si další pokračování cestopisu z Egypta.