Chorvatsko obecně

Chorvatsko je stát o rozloze téměř 57 000 km čtverečných ležící na Balkáně se 4,5 milióny lidí. Věřící obyvatelé Chorvatska jsou v téměř devadesáti procentech případů  římskokatoličtí křesťané, v pěti procentech pravoslavní křesťané a něco přes jedno procento muslimové. Chorvatskou měnou je Kuna dělící na sto lip.

Chorvatské území se kromě pevniny rozkládá na více než stovce ostrovů. Sousedí se Slovinskem na západě, na severu s Maďarskem, severovýchodně se Srbskem, východně s Bosnou a Hercegovinou a nakonec jihovýchodně s Černou Horou. Hlavní město chorvatska je Zahřeb (Zagreb) ve kterém žije téměr jeden milión lidí. Mezi další velká města patří Dubrovník, Split, Trogir, Zadar či Rijeka. Tři prvně jmenovaná jsou doslova protkána histrorií a jsou zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Chorvatsko - moře, pláže, příroda

Na západní straně svého území má Chorvatsko přístup k jaderskému moři, což je asi největší chorvatskou devizou. Rozloha teritorálních vod je 31.067 km2. Panuje zde mírné středomořské klima které v kombinaci s čistým mořem a několika stovkami kilometrů pobřeží dělá z Chorvatska letní turistický ráj. Ročně zde svoji dovolenou stráví okolo 600.000 tisíc Čechů. A není se co divit, Chorvatsko kromě moře může nabídnou mnohem více. Celé pobřeží lemuje hornatý pás s nejvyšší horou Dinara (1831 m/), který kromě toho, že chrání pobřeží před větrem nabízí aktivněji zaměřeným turistům i mnohá dobrodružství. Milovníci přírody si přijdou na své při návštěvě chorvatských národních parků. Severně od Istrie se rozkládá národní park Brijini, který tvoří 12 ostrůvků, nedaleko od Biogradu tvoří 152 ostrovů národní park Kornati, nedaleko od Šibeniku se rozkládá národní park Krka s křišťálově čistou řekou se sedmi vodopády a bohatou faunou a florou, západní část ostrova Mljet tvoří národní park stejného jména, pozornosti by určitě neměl uniknout ani národní park Paklenica či slavná Plitvická jezera a další. Připočteme-li k tomu ještě přírodní parky jako Žumberak, Vransko jezero, Velebit, Učka, Telašćica, Papuk, Medvednica, Lonjsko polje, Lastovsko otočje, Kopački rit a Biokovo dostaneme slušný seznam zajímavých lokalit Chorvatska.

Chorvatská kuchyně

Chorvatská kuchyně patří mezi vyhlašené, avšak v mnohém  se liší podle regiónů. V jednotlivých regiónech je chorvatská kuchyně ovlivněna kuchyněmi sousedních států. V severní části Chorvatska jsou patrné vlivy maďarské, turecké či vídeňské kuchyně a naopak na pobřeží zaznamenáváme ovlivnění kuchyní řeckou, italskou a do jisté míry i francouzskou kuchyní. Přítomnost moře je patrna ve skladbě jídelního lístku snad každé restaurace. Vévodí jim samozřejmě různé druhy ryb připravované na mnoho způsobů, chobotnice, krevety, humři, olihně a škeble. Ochutnat chorvatské rybí speciality patří mezi exkluzivní kulinářské zážitky. Skladbu jídelníčku samozřejmě dopňují čerstvé saláty, zdejší kvalitní olivový olej, ovoce a pršut.

Chorvatské víno a Rakije

Chorvatské klima je též vhodné pro pěstování vína. Zdejší víno, obzvláště bílé patří svojí kvalitou mezi špičku. Mnoho turistů si chuť chorvatského vína oblíbilo natolik, že při návratu z dovolené přibalí do svých zavazadel nejednu lahev. Mezi oblíbené značky patří například Malvazija, Babić, Prošek, Vrbnicka žlahtina. Vyplatí se též ochutnat vína místních malých vinařů, kteří kromě vína pálí i tradiční kořalku Rakiji. Správná rakije by však neměla být průzračná jako například naše slivovice, ale měla by mít hnědé zabarvení, což je dokladem, že zrála v sudech. Do Rakije chorvaté též přidávají nejrůznější směsi bylin, které jí dávají jedinečnou chuť.